Poezie na únor

Tóny války

Uvadly kytky v květináči
a prach jim sedl na listy.
Zamlklým městem smrtka kráčí,
nikdo se za ní neotáčí,
každý si hlídá vlastní stín.

Umlkly tóny šalmaje,
už nezpívá se nehraje,
už není důvod k smíchu.

Teď strach se drží u moci
a múze není pomoci
v stísněném noci tichu.

A přes den velký úspěch slaví
zoufalství, strachu sestra bledá,
když po nebi jak ptáci draví
se ženou k městu špatné zprávy
a každý úkryt rychle hledá.

Teď místo písně klavíru
zní rachot kulometů,
rozbité klapky na jílu
zemřely možná pro víru
však hroby ryté na míru
žalují trpce světu.